Australská hymna byla oficiálně uznána za státní hymnu 19.dubna 1984. Předlohou pro ni byla revidovaná verze patriotické písně z konce 19. století.

Peter Dodds McCormick, původem Skot, napsal Advance Australia Fair pod pseudonymem Amicus (z lat. = přítel). Poprvé byla jeho píseň hrána v Sydney na den Sv. Odřeje r. 1878. Peter McCormick zemřel roku 1916 a jeho píseň pozbyla autorských práv r. 1966. Vydavatelem W.J. Palingem a jeho společností byla Advance Australia Fair označena spolu s God Save the Queen za největší písně britského empíria.

Ačkoliv oficiální hymnou byla britská God Save the Queen, a to v letech 1788 až 1974, proběhlo mnoho soutěží o nejlepší novou náhradu britské hymny. První soutěž se konala roku 1840. John Duninore Lang roku 1826 zveřejnil svůj návrh na australskou hymnu a australský chvalozpěv a dlouho je zarputile prosazovl. Carl Linger z Jižní Austrálie napsal The Song of Australia (1860), která byla navržena tehdejšímu ministru vlády r. 1929 jako další možná australská hymna. Mezi soutěžemi byla jedna, kterou organizoval The Bulletin. V ní se objevilo 74 přihlášek. Další 2 soutěže organizovala australská vysílací komise v roce 1943 a 1945. V soutěži při jubilejních oslavách Commonwealthu r. 1951 vyhrál Henry Krips s jeho This Land of Mine. Otázka čistě národní hymny byla velmi silně vyřčena před olympijskými hrami r. 1956, které se konaly v Melbourne. Advance Australia Fair a Waltzing Matilda byly 2 nejvíce protěžované písně - byly největšími kandidáty na získání statutu austraslké hymny. Waltzing Matilda byla složena roku 1895. Její text sepsal jeden z nejznámějších australských básníků, A.B. ("Banjo") Paterson. 26. ledna 1972, kdy se slavil Den Austrálie, dal počet přihlášek (400) obdržených v celouaustralském průzkumu zájmu o novou hymnu dostatečný důkaz o této touze Australanů. Přesně o rok později proběhla soutěž vyhlášená vládou, do které se zaslalo celkem 2500 přihlášek na slova k písni, a 1300 pro její hudbu. Porota vybrala 6 textů, ale z hudby nevybrala nic.

Průzkum zájmu o novou hymnu pokračoval. Na veřejném hlasování r. 1974, které čítalo kolem 60 000 lidí, byly na výběr poskytnuty 3 písně: Advance Australia Fair, Waltzing Matilda a Song of Australia. Advance Australia Fair dostalo 51,4 procent hlasů. Na základě tohoto výsledku oznámil tehdejší ministr vlády Gough Whitlam, že Advance Australia Fair bude oficiální státní hymnou Austrálie s podmínkou, že na významných královských oslavách se bude hrát kromě ní ještě také stará hymna God Save the Queen. Roku 1976, po změně vlády, byla God Save the Queen znovu ustanovena jako plnohodnotná hymna spolu s Advance Australia Fair, s tím, že se budou hrát vždy obě dvě. V květnu 1977 však bylo znovu provedeno hlasování, aby se přesvědčili o veřejném mínění. Tentokrát byly hlasovací lístky zaslány 7 miliónům lidí. Výsledek byl následující: 43,2 % pro Advance Australia Fair, 28,3 % pro Waltzing Matilda, 18,7 % pro God Save the Queen a pouhých 9,6 % pro Song of Australia. V dubnu 1984 vydal generální guvernér prohlášení říkající, že God Save the Queen bude nadále označována za královskou hymnu, která se bude hrát na veřejných místech v Austrálii, navštíví-li je královna nebo členové královské rodiny. Advance Australia Fair byla konečně uznaná za národní hymnu a sexistická slova v ní byla nahrazena. God Save the Queen se obvykle hraje na začátku královského působení v zemi, Advance Australia Fair na konci.

Vláda Commonwealthu iniciovala soutěž o návrh nejlepšího designu státní vlajky, a to 29. dubna 1901. Již o rok dříve iniciovaly podobnou soutěž časopisy Melbourne journal a The Review of Reviews for Australasia. Bylo odsouhlaseno, že přihlášená díla v těchto časopisech mohou soutěžit i v soutěži vyhlášené vládou. V závěru se setkalo celkem 32 823 děl od všech věkových skupin. Porota hodnotila přihlášená díla pomocí směrnic, které obsahovaly historii, heraldiku, charakteristickou zvláštnost, funkčnost a cenu výroby.

První erb Commonwealthu a potažmo Austrálie zobrazoval klokana a ptáka emu. Obecně se věří, že tito živočichové byli vybráni pro zobrazení v erbu, protože - stejně jako národ, který se zde tvořil, se mohli pohybovat pouze dopředu. Klokan a emu se objevili na neoficiálním erbu navrženém pro Nový australský atlas roku 1886.